Splouvali řeku řadu dní, než objevili průsmyk, jímž by dokázali projít. Ač při putování narazili na starý lanový most, byl ten již tak zchátralý, že unesl už jen svou vlastní váhu. A tak se uprostřed léta utábořili v opuštěném údolí, kudy proudil řídký vzduch a kde hvězdy zářily tak jasně, jak je ještě nikdo nikdy předtím nespatřil.
Když se léto vyčerpalo, opět vyrazili společně napřed a zkoumali cestu, na kterou je naváděla Severka. Po tři dny se drápali vzhůru a po tři noci se marně pokoušeli usnout na promrzlých skaliscích. A čtvrtého jitra už před sebou neměli nic kromě mírného stoupání k pyramidě z šedivých kamenů...